Renesanční zámek – původně tvrz připomínaná poprvé v písemných pramenech z roku 1545. Kolem roku 1610 došlo k pozdně renesanční přestavbě tvrze na moderní dvoupatrový zámek zdobený psaníčkovými sgrafity. Poslední velká přestavba byla provedena roku 1840, kdy bylo druhé poschodí sníženo o polovinu a přeměněno v polopatro. Dnes slouží prostory zámku ke kulturním účelům. Najdeme zde informační centrum, obřadní síň a cestovní kancelář. V budově je umístěna celoroční expozice „Po stopách Keltů“ (více na www.boii.cz) a výstavní a koncertní prostory – Nasavrcká paleta. (Fotky zámku)
Kostel sv. Jiljí a fara – římsko-katolický kostel svatého Jiljí byl vystavěn v gotickém slohu a po požáru roku 1740 byl barokně upraven. Další požár v roce 1820 znamenal nové stavební úpravy, takže z konce 19. století je známá současná podoba kostela. Kostel je jednolodní s pětiboce uzavřeným presbytářem s žebrovou křížovou klenbou. Fara se v Nasavrkách nacházela již roku 1350 v místech dnešní budovy Správy CHKO Železné hory. V letech 1999–2001 byla u kostela postavena fara nová. (Fotky kostela)
Kaštanka – přírodní památka Kaštanka o rozloze 1,08 ha, je unikátním sadem kaštanovníků setých s plody jedlými kaštany. Sad kaštanovníků založil r. 1776 knížetem Janem Adamem Auerspergem. Dnes se v něm nachází zhruba 100 stromů. Nejmohutnější z nich, zvaný „Knížák“, spolu s dalšími devadenácti stromy pochází ještě z původní výsadby. Kaštanka pravidelně rodí. Od devadesátých let 20. století mají Nasavrky rozkvetlý strom kaštanovníku setého ve znaku. (Fotky Kaštanky)
Pivovar – Nasavrky byly známé i pro výrobu piva. Nasavrcký pivovar byl založen roku 1590 za Zárubů a dobře prosperoval. Roku 1650 se v něm točilo 188 sudů piva. Jeho činnost byla ukončena roku 1951. Dnes jsou v něm sklady, kanceláře a dílny.
Včelařské arboretum – při Středním odborném učilišti včelařském – Včelařském vzdělávacím centru najdete na severním konci Nasavrk při výjezdu na Chrudim. Včelařské arboretum vzniklo původně jako pomůcka pro studenty včelařství, dnes přístupné i veřejnosti představuje rostliny důležité pro včelí pastvu v různých biotopech – stromy, keře, bylinky, koření a léčivé rostliny opatřené stručnými informacemi, úl s prosklenou stěnou umožňuje i pohled do života včel v úlu. Více na www.souvnasavrky.cz
Krkanka a Strádovské peklo – v úseku mezi Křižanovickou a Práčovskou přehradou vytvořila řeka Chrudimka v žulových horninách nasavrckého masivu hluboké údolí, které bylo pro svoji jedinečnost postupně začleněno do dvou vyhlášených přírodních rezervací – PR Krkanka a PR Strádovské peklo. Krkanka je strmé skalní údolí Chrudimky, svahy jsou porostlé přirozenými a přírodě blízkými lesními společenstvy, převažují listnaté porosty bučin a pomístně dubin. Vzácnější jsou suťové lesy, reliktní bory a podmáčené olšiny v nivě toku. V těchto porostech žije mnoho ohrožených a chráněných druhů. V řece s kamenitým řečištěm lze spatřit množství zajímavých vodních organismů, najdeme zde také 3 metry vysoký vodopád při ústí potoka do Chrudimky. Údolí je přístupné zejména z pravého břehu po zelené a modré turistické trase.
Peklo – jedna z nejstarších tramspkých osad v ČR založená v roce 1921, nachází se v údolí Chrudimky v přírodní rezervaci Krkanka.
Slavická obora – založena v 2. pol. 18. st., 535 ha; bohatá květena, parková úprava, rybníky, množství solitérních stromů, chov jelení a černé zvěře, západně od řeky Chrudimky mezi Slavicemi, Práčovem, Trpišovem a Šiškovicemi, přístupná v únoru, březnu, červenci a srpnu. (Fotky obory)
Zřícenina hradu Strádova – na skalním výchozu nad údolím řeky Chrudimky v přírodní rezervaci Strádovské peklo. Hrad byl založen ve 14. století rodem Lacemboků z Chlumu a do 15. století byl středem panství, od 16. století je však pustý a neobydlený. Z nevelkého vnitřního hradu je zachován zejména severní oblouk hradby a zbytky obdélné věže v čele, z paláce na západní straně jen stopy základů. Mohutný příkop jej odděluje od rozlehlého předhradí s velkou skalní cisternou a klenutým sklípkem. Od plošiny je oddělen dalším příkopem; další příkop a val před ním, budovaný snad za husitských válek, zůstal nedokončen. (Fotky Strádova)
Hříbárna Slavice – součást hřebčína Slatiňany zaměřeného na chov kladrubských vraníků. Hříbárna se nachází na území obory Slavice a je určena k odchovu hříbat od odstavu do věku 3,5 let.
Boušovka – ve Slavické oboře, jižně od obce Trpišov. Přírodní památku tvoří rybník, ležící na náhorní plošině Slavické obory, který je napájen drobnými lesními toky a srážkovými vodami. Byl založen v místě bývalé olšiny (odtud původní název Volšovka). Okrajové části rybníka jsou porostlé mokřadními typy společenstev, vodní hladina je pokryta porosty růžové formy leknínu a dalšími druhy. Rybník se téměř nevypouští a je téměř bez ryb, což vytvořilo ideální podmínky pro další druhy. Nalezneme zde 10 druhů vážek – evropsky významný druh je vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis), a 7 druhů obojživelníků
Sejpy – v údolí potoka Okrouhlíku jsou dodnes pozůstatky po rýžování zlata tzv. sejpy
(Keltský skanzen – zatím ve výstavbě a je nepřístupný, plánované otevření v r. 2013, více informací na www.boii.cz.)